Inflace zůstává jedním z hlavních témat dnešních dní, a to nejen v Česku, ale i ve Spojených státech. Již tento týden nastane dlouho očekávané zasedání Fedu, které může podstatně zamíchat prozatím dobře rozdanými investičními kartami.
Uplynulý týden znamenal další mírné poklesy na akciových trzích, když sledovaný zámořský index S&P 500 odepsal 0,6 %. Výraznějších poklesů jsme byli svědky v Evropě, neboť STOXX Europe 600 odepsal 1 %. Akciový výprodej pak nastal v Číně, když index CSI 300 propadl o 3,1 %.
Důvodem nervozity na čínském trhu jsou slabá ekonomická data v kombinaci s opět se šířícím koronavirem. Investory rozhodila hrozba výraznějšího zásahu vlády proti hernímu byznysu v Macau a zejména dluhové problémy společnosti Evergrande.
Jde o třetího největšího developera v Číně s dluhy přesahujícími 300 miliard dolarů. Firma v současnosti není schopna hradit ani úroky, oči investorů jsou tak upjaty k vládě, zda bude ochotna společnost zachránit. Neřízený bankrot by mohl způsobit problémy dalším firmám a celé řadě domácností, které čekají na dostavbu již částečně zaplacených nemovitostí.
Ostře sledovaný inflační report v USA za srpen přinesl mírné uklidnění, neboť došlo k zastavení růstu cen celé řady položek, například tolik diskutovaných ojetých automobilů. Inflace nicméně dosáhla vysokých 5,3 % a je otázkou, jak rychle dojde k postupné normalizaci cenového růstu. Zejména v kontextu výrazného zdražování energií, nedostatku pracovní síly a problémů spojených s nedostatečnou nabídkou celé řady zboží.
V tomto kontextu bude velmi důležité zasedání Fedu, které končí ve středu. Centrální banka by měla nastínit scénář postupného snižování programu kvantitativního uvolňování v rámci tlumení silných inflačních tlaků. Půjde tak jednoznačně o nejočekávanější událost tohoto měsíce, která má potenciál rozdmýchat volatilitu na finančních trzích.
Silných inflačních tlaků jsme nicméně svědky i v Česku, podle odhadů by tempo cenového růstu mělo koncem roku přesáhnout úroveň 5 %. ČNB tak zřejmě bude rychle utahovat svou měnovou politiku. Řada ekonomů očekává, že do konce roku dojde k navýšení základní sazby ze současných 0,75 % na 2 %. To by mělo přispět k pozvolnému posilování české koruny.
Problémem však jsou rychle rostoucí ceny energií. Na pražské energetické burze se elektřina s dodávkou v příštím roce obchoduje za více než 100 EUR/MWh, což znamená zdražení od začátku roku o bezmála 100 %. Plyn s dodávkou v roce 2022 se pak obchoduje za cenu okolo 40 EUR/MWh, to značí nárůst od letošního ledna o dramatických 140 %.
Ještě podstatně výše jsou pak ceny na spotovém trhu. Výrazně zdražují i pohonné hmoty v kontextu rostoucích cen ropy. Náklady na energie se tak budou v příštích měsících postupně propisovat do spotřebitelských cen a tlačit inflaci nahoru.
Co čekat od trhů do konce letošního roku? V prvé řadě vyšší volatilitu, neboť letošek byl prozatím ve znamení až podezřele klidného a pozvolného růstu. Jakékoliv výraznější poklesy by mohly být zajímavou nákupní příležitostí, neboť kombinace ekonomického růstu, uvolněné měnové politiky a solidní kondice firem znamená pro trhy příznivé prostředí.
Akcie jsou sice poměrně vysoko oceněné, nicméně má to své důvody. Ty lze hledat zejména v prostředí velmi nízkých úrokových sazeb a silného růstu ekonomických výsledků firem. Vždyť společnosti z S&P 500 letos podle odhadů zaznamenají 22% nárůst čistých zisků, v příštím roce pak zisky porostou o dalších 9 %.