Tématem číslo jedna uplynulého týdne byla vrcholící výsledková sezóna, v jejímž rámci svá čísla zveřejnily největší technologické společnosti v USA. Sledovanou událostí bylo i zasedání americké centrální banky, jejíž představitelé zdůraznili pokračování velmi uvolněné měnové politiky.
To bylo podporou pro současné relativně vysoké úrovně na akciových trzích, S&P 500 zakončil týden prakticky beze změny na 4 181 bodech, přičemž Nasdaq odepsal kosmetických 0,4 %. Akcie se tak nadále pohybují prakticky na historických maximech. K tomu dopomáhají skvělé výsledky největších technologických firem. Společnosti Facebook a Alphabet těžily z návratu ekonomické aktivity a tendence investovat do digitální reklamy. Velmi dobrá čísla reportoval i Amazon, Microsoft či Apple, reakce trhu však byla v některých případech smíšená, když investoři zřejmě využili situace k výběru zisků.
Výsledková sezóna v USA se tak překlopila do druhé poloviny, když doposud reportovalo již 60 % společností z S&P 500. Naprostá většina firem překonává odhady, přičemž v průměru jsme svědky meziročního růstu čistých zisků za 1Q o 51 % za 8% nárůstu tržeb. V rámci celého letošního roku pak trh očekává meziroční nárůst zisků firem z S&P 500 o 28 %, čímž by mělo dojít ke kompletnímu umazání loňského 13% poklesu. Očekávání jsou tedy poměrně optimisticky nastavena a velký prostor pro pozitivní překvapení již není.
Kromě skvělých výsledků je podporou pro akciové trhy i velmi uvolněná politika Fedu. Jeho bankéři na uplynulém zasedání opět zdůrazňovali potřebu měnových stimulů, přičemž ani nenaznačili možné snížení objemu kvantitativního uvolňování ze současných 120 mld. USD měsíčně. Zvyšování sazeb je podle jejich slov v dohledné době úplně mimo hru.
Klíčový bude v tomto ohledu zejména vývoj inflace, pokud by ceny skutečně nabraly dlouhodobější růstový trend, Fed by musel otočit o 180 stupňů a začít utahovat měnová stavidla. To je v současné době jedním z největších rizik pro akciové trhy, jejichž vysoké valuace jsou často ospravedlňovány právě prostředím extrémně nízkých úrokových sazeb. Bude tak zajímavé sledovat, jakým způsobem se projeví odložená spotřeba poté, co se opět ekonomika naplno otevře.
Zdrojem obavy z příchodu vyšší inflace je i politika vlády, když souhrnná podpora v letech 2020-2021 dosáhne podle odhadů v USA okolo 25 % HDP. Prezident Biden v poslední době představil několik gigantických stimulačních balíčků, které chce částečně financovat zvyšováním daní. Právě silné stimuly jsou důvodem, proč ekonomika USA v prvním čtvrtletí rostla na anualizované bázi o 6,4 %.
Evropské akcie byly v minulém týdnu pod mírným tlakem, když STOXX Europe 600 odepsal 0,4 %. Pozitivem je ústup počtu nakažených v některých zemích, avšak za cenu ekonomických ztrát. Podle předběžných čísel totiž eurozóna v rámci prvního čtvrtletí mezikvartálně poklesla o 0,6 %, čímž se dostala do technické recese. Starý kontinent je na tom evidentně podstatně hůře než Spojené státy, což je patrné i na vývoji akciových trhů.
Příští týden bude opět ve znamení výsledkové sezóny v USA, neboť obavy z nárůstu dluhopisových výnosů alespoň dočasně ustoupily. Domácí investory bude zajímat čtvrteční zasedání ČNB. Nejsledovanějším reportem pak bude páteční zpráva z trhu práce USA. Trh očekává, že v průběhu dubna byl vytvořen bezmála jeden milion pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by pak měla poklesnout na 5,7 %. Zdá se tak, že přinejmenším ekonomika USA je na dobré cestě k plnému zotavení, což je však v dnešních kurzech akcií plně započítáno.
Prostor pro pozitivní překvapení je tak poměrně omezený. Naopak pandemie ve světě řádí na plné obrátky, když počet nových nakažených je zejména kvůli vývoji v Asii na nejvyšších úrovních vůbec, stejně jako kurzy hlavních akciových indexů.
Graf týdne: Denní případy nově nakažených covid-19 ve světě, zdroj: worldometers.info
