Globální akciové trhy si vedou nadále výborně a posouvají historická maxima výše. Na domácí půdě se pak rýsuje další důrazné zvýšení úrokových sazeb, kterým bude ČNB krotit z řetězu utrženou inflaci.
Po nepovedeném září, v jehož průběhu S&P 500 poklesl o více než 5 %, přišel více než slušný říjen. Nejsledovanější zámořský index připsal 6,6 %, a to navzdory nervozitě vyvolané zvýšenou inflací a problémům na poli mezinárodního obchodu. Na burzách panuje klid, což je patrné na vývoji indexu implikované volatility VIX, který propadl na 16 bodů, tedy na hodnoty typické pro období před příchodem pandemie.
Optimismus je tažen poklesem případů koronaviru ve Spojených státech, kde je situace v tomto ohledu oproti ČR diametrálně odlišná. K tomu se přidává velmi dobrá výsledková sezóna za třetí kvartál, v jejímž rámci firmy překonávají odhady analytiků. Prozatím reportovalo přibližně 55 % firem z S&P 500, jejich zisky rostou velmi slušným 36% meziročním tempem. Na celoroční bázi pak trh očekává bezmála 45% nárůst čistých zisků. Americké firmy zkrátka nepřestávají pozitivně překvapovat, což žene ceny jejich akcií výše.
Pomáhá i nově navržený stimulační balík prezidenta Bidena, tentokrát v objemu 1,75 bil. USD. Zároveň se snižuje pravděpodobnost na zvýšení korporátní daně z nynějších 21 %. Naproti tomu by mohlo dojít k uzákonění 1% daně ze zpětných odkupů akcií či zavedení minimální daňové sazby ve výši 15 %. Trh hodnotí tento vývoj více méně pozitivně.
Optimismus přetrvává i navzdory slabšímu reportu HDP v USA, který podle předběžných čísel v průběhu třetího kvartálu vzrostl anualizovaně o 2 %, trh čekal růst o 2,7 %. Negativního překvapení jsme byli svědky i na úrovni inflace v eurozóně, ta podle předběžných čísel v říjnu rostla o 4,1 % meziročně, což je nejvyšší hodnota za uplynulých 13 let. Přesto evropské akcie reprezentované indexem STOXX Europe 600 v týdnu připsaly 0,8 %. Tahounem je výsledková sezóna, kdy odhady překonává přibližně 60 % firem.
V nyní začínajícím týdnu bude pro domácí investory nejzajímavější čtvrteční zasedání ČNB. V jeho rámci se očekává další výrazné navýšení 2T repo sazby, zřejmě opět o 0,75 procentního bodu. Centrální banka tak bude reagovat na pokračující velmi silné inflační tlaky v české ekonomice, k nimž přispívá v posledních týdnech znatelně slábnoucí koruna. Ta v posledních dnech oslabila k 25,7 EUR/CZK kvůli rozjíždějící se pandemii v ČR, nejistotě okolo politické situace a zejména složité situaci v klíčovém automobilovém průmyslu. Export vozidel z ČR je kvůli nedostatku čipů velmi nízký, což snižuje poptávku po koruně.
Trh aktuálně očekává, že na konci letošního roku by základní sazba ČNB měla vzrůst na hodnotu mezi 2,5-3 %, tedy zhruba na dlouhodobě rovnovážnou úroveň, kdy by nepůsobila na ekonomiku restriktivně ani expanzivně. To by mohlo ochladit velmi aktivní realitní trh, který je tažen silnou poptávkou po úvěrech. V příštích měsících lze čekat pokračující nárůst úroků na hypotékách, ty se již nyní v praxi u nových žadatelů pohybují na nejčastěji využívaných fixacích okolo 3,5 %.
Kromě ČNB za pozornost bude stát středeční zasedání americké centrální banky. Fed podle očekávání oznámí zahájení snižování objemu programu kvantitativního uvolňování. Ten by měl lineárně klesat až do poloviny příštího roku. První nárůst sazeb pak může přijít již v druhém pololetí 2022. Vše bude záviset na vývoji ekonomiky a inflace, která se již několik měsíců v USA drží nad 5% úrovní. V hledáčku investorů budou i tradičně velmi důležitá páteční čísla z amerického trhu práce. Podle výhledu tamní ekonomika v říjnu vytvořila 400 tis. nových pracovních míst. V příštím týdnu tak o zajímavé události nebude nouze.
Graf týdne: S&P 500 na maximech, volatilita (VIX) na minimech od vypuknutí pandemie, zdroj: edwardjones.com
