Růst spotřebitelských cen byl v průběhu uplynulého roku nejvyšší za osm let a inflace tak rychle požírala úspory Čechů. Vzhledem k prostředí nízkých úrokových sazeb navíc nelze očekávat v tomto směru ani letos podstatné zlepšení.
V roce 2020 dosáhla inflace v průměru 3,2 %, což je podstatně nad cílem ČNB. Silně rostly ceny potravin, alkoholických nápojů, tabáku, bydlení či stravovacích služeb. Ke konci roku je však patrný pokles inflačních tlaků, když v prosinci růst cen zpomalil na 2,3 %.
Příchod složité ekonomické situace působí v posledních měsících protiinflačně, když domácnosti vzhledem k obavám z budoucího vývoje odkládají některé nákupy. Současně pokračuje přesun maloobchodu na internet, kde panuje vyšší cenově konkurenční prostředí.
Inflace by tak měla letos dosáhnout nižších úrovní, odhady analytiků se pohybují lehce nad hladinou 2 %. Proti výraznějšímu poklesu cen však stojí nynější zrušení superhrubé mzdy, což povede k vyšším čistým příjmům u zaměstnanců.
Případný ústup pandemie by zároveň opět zvýšil nákupní apetit domácností. Silné ekonomické oživení by navíc mohlo urychlit růst cen. Nad letošní inflací tak visí celá řada otazníků.
Praktickou jistotou je však to, že vklady domácností na běžných a spořících účtech budou reálně ztrácet na hodnotě. V letošním roce nelze čekat znatelný růst úrokových sazeb, když trh počítá s jedním zvýšením v posledním čtvrtletí o čtvrt procentního bodu, dopad na výnosy vkladů by tak byl jen kosmetický.
Pro ochranu prostředků před inflací tak musí Češi své prostředky investovat, ideálně do rizikovějších aktiv s delším investičním horizontem. Vždyť jen 3% inflace za deset let odmaže více než 26 % kupní síly finančních prostředků.
Navíc nelze vyloučit, že vzhledem k silně expanzivním politikám centrálních bank a rychlému nárůstu peněžní zásoby se budeme v nadcházející dekádě potýkat s podstatně vyšší inflací než dříve.
Vývoj domácí inflace v roce 2020, zdroj: tradingeconomics.com
