Zatímco většina ostatních centrálních bank přistupuje spíše k uvolňování svých měnových politik, ČNB si již prošlapává cestu k nárůstu úrokových sazeb. Guvernér Rusnok v rozhovoru pro Bloomberg naznačil, že základní sazba by letos mohla vzrůst až o půl procentního bodu.
Rusnok očekává výrazné zlepšení ekonomické situace v druhém pololetí, a to zejména díky pokračující vakcinaci obyvatel. Tuzemská nezaměstnanost se zároveň stále drží na nejnižších úrovních v rámci celé EU, když je u nás stále více volných pracovních míst než lidí hledajících uplatnění.
To vyvolává tlaky na růst cen, průměrná inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 %, tedy výrazně nad cílem centrální banky. Zkrocení inflace by tedy bylo rozhodně vítáno.
Rusnok tak uvedl, že v průběhu letoška může dojít k až dvojnásobnému zvýšení základní úrokové sazby. Zároveň odmítá nekonvenční opatření jako například zavedení kvantitativního uvolňování.
Vláda se totiž dokáže financovat díky svému nízkému zadlužení vůči HDP a přebytku likvidity na trhu za atraktivních podmínek i bez pomoci centrální banky.
Zvýšení úrokových sazeb by bylo špatnou zprávou pro dlužníky, dalo by se očekávat zdražení hypoték i podnikových úvěrů, které jsou často navázány právě na hladinu tržních úrokových sazeb. Naopak mírného zlepšení bychom se mohli dočkat v případě úročení na spořících účtech.
Přesto v dohledné době nelze očekávat, že by konzervativní depozitní produkty měly přinést ochranu před inflací. Pro dosažení reálného výnosu tak investoři budou nadále muset podstoupit alespoň určité riziko.
Výhled na vyšší úrokové sazby však rozhodně dělá radost bankám, jejichž akcie v posledních měsících výrazně posílily. Pozitivní vliv je patrný i na koruně, která vůči euru zpevnila až k hladině 26 EUR/CZK.
Vývoj EUR/CZK za poslední rok, zdroj: finance.yahoo.com
