Hlavní zámořské akciové indexy se rychle zotavily z předchozí korekce a navzdory strachu z inflace či nefungujícím dodavatelským řetězcům překonávají historická maxima.
Nejsledovanější index S&P 500 připsal v uplynulém týdnu 1,6 % na 4 545 bodů a nachází se na historicky nejvyšších úrovních. Došlo tak ke kompletnímu umazání zářijového poklesu, a to i díky velmi dobrému začátku výsledkové sezóny za třetí kvartál. Konkrétně přibližně 80 % společností překonává odhady na bázi čistých zisků. Analytici aktuálně očekávají, že v rámci S&P 500 dojde k meziročnímu nárůstu čistých zisků o solidních 33 %. To by znamenalo třetí nejdynamičtější tempo růstu za posledních 11 let.
Společně s cenami akcií pozvolně rostou i dluhopisové výnosy, když 10letý vládní bond USA aktuálně nese 1,65 % ročně do splatnosti. Ještě před měsícem to přitom bylo 1,4 %. Jde o reakci investorů na vysokou inflaci a očekávání na velmi brzké zahájení snižování objemu odkupů aktiv ze strany Fedu. K prvnímu zvýšení sazeb by však mělo dojít až ve druhé polovině příštího roku.
Diskutovaným tématem nadále zůstává inflace. Tu tlačí výše ceny energií, například ropa WTI se obchoduje okolo 84 USD/barel, což je nejvyšší úroveň za posledních 7 let. Ceny Naturalu 95 tak u českých čerpacích stanic již znatelně přesahují 36 Kč/l a pravděpodobně nadále porostou. Může za to i slabá koruna, kterou k růstu příliš nepřiměly ani kroky ČNB. Ta oznámila, že od ledna obnoví odprodej výnosů z devizových rezerv. Fakticky tak bude na trhu prodávat zahraniční měny a nakupovat koruny. Důvodem je snaha podpořit domácí měnu a snížit tempo růstu objemu devizových rezerv, které jsou díky před několika lety ukončenému režimu měnových intervencí velmi vysoké. Faktický dopad tohoto programu bude zřejmě jen kosmetický kvůli jeho nízkému objemu.
Domácí inflační tlaky pravděpodobně v příštích měsících nadále porostou. Naznačuje to vývoj cen průmyslových výrobců (PPI), které rostou bezmála 10% tempem. Ukazatel často považovaný za indikátor budoucího vývoje spotřebitelských cen tak vykazuje nejvyšší dynamiku od roku 1993. Koncem roku nebude překvapením, pokud spotřebitelská inflace v ČR vystoupá na hodnoty okolo 6-7 %. ČNB tak velmi pravděpodobně na příštím zasedání (4. listopadu) opět přistoupí k razantnímu navýšení sazeb, a to o 0,5-0,75 procentního bodu. Vyšle tak jasný signál, že s inflací je odhodlaná bojovat. Tuto snahu by však mohla zabrzdit nyní rychle se rozjíždějící pandemie, počty případů dramaticky rostou a dost možná se brzy dočkáme nových opatření.
Velmi živo je opět na trhu kryptoměn. Bitcoin v minulém týdnu pokořil historické maximum a překonal úroveň 67 000 USD. Pomohlo k tomu dlouho očekávané schválení prvního bitcoinového ETF v USA (ProShares Bitcoin Strategy). Jeho fungování však není založeno na přímém nákupu bitcoinu. Expozice je vytvářena prostřednictvím futures obchodovaných na burze CME. A to je problém, neboť na těchto futures je patrné contango, tedy postupný růst cen kontraktů se vzdalující se expirací. Při rollování tedy bude docházet ke ztrátám, pravděpodobně tak toto ETF bude za výkonností bitcoinu zaostávat, a to i kvůli nákladovosti 0,95 % ročně. Přesto jde o růstový impuls, zájem investorů dokládá fakt, že během prvního dne do fondu vložili více než jednu miliardu dolarů.
Pozitivní zprávy přišly z Číny, kde problematický developer Evergrande odvrátil svůj bankrot. Firma opožděně uhradila splátku zahraničním dluhopisovým věřitelům. Akciový index CSI 300 tak v týdnu připsal 0,6 %. A to navzdory zklamání z výsledku čínského HDP, ten rostl meziročně ve třetím čtvrtletí jen o 4,9 %. Příčinou jsou výpadky elektřiny kvůli nedostatku uhlí, drahé vstupy do výroby a restriktivní vládní kroky.
V nadcházejícím týdnu bude zajímavé sledovat především výsledkovou sezónu, která odhalí čísla technologických gigantů jako je například Apple či Facebook. Ve čtvrtek pak zasedá ECB, od níž se však nic zásadního nečeká. Ve stejný den budou investoři sledovat i report HDP Spojených států za třetí čtvrtletí.