Klíčovou událostí uplynulého týdne bylo zasedání americké centrální banky, jejíž zástupci naznačili rychlejší tempo utahování měnové politiky. To odstartovalo pokles na akciích, naopak dolaru vyhlídky na vyšší úrokové sazby hrály do karet.
Po třech týdnech růstu na akciových trzích jsme byli svědky poklesu indexu S&P 500 o bezmála 2 %. Pod největší tlak se dostaly tradiční cyklické akcie, když index Dow Jones odepsal 3,4 %, nejmenší ztráty naopak zaznamenaly technologie.
Pozornost investorů byla zaměřena především na zasedání Fedu, v jehož rámci zazněly náznaky dřívějšího utahování měnové politiky. V reakci na současné vysoké inflační tempo centrální bankéři začali opatrně diskutovat o možném snižování objemu programu kvantitativního uvolňování. Současně posunuli výhled pro první navýšení úrokových sazeb na rok 2023. Dolar v reakci zpevnil o přibližně 2 %.
V rámci prognózy Fed zvýšil odhad letošní inflace na 3,4 %, ekonomika USA by pak měla růst 7% meziročním tepem za poměrně nízké nezaměstnanosti na úrovni okolo 4,5 %. Současnou 5% inflaci považuje Fed jen za přechodný jev způsobený výpadky na straně nabídky a nečekaně rychlým nástupem ekonomického oživení po pandemii.
Výhled na dřívější utahování měnových stimulů ze strany Fedu tak způsobil korekci na akciích i střednědobých dluhopisech, když výnos 5letého státního dluhopisu USA poskočil z 0,77 % na 0,88 %. Nedařilo se ani zlatu, které v reakci postupně odepsalo přes 5 % a uzavřelo týden na úrovni 1764 USD/unce. Pro zlato je prostředí vyšších úroků nepříznivé z důvodu rostoucích nákladů ušlé příležitosti jeho držby.
Obecně jsme tak viděli nárůst nervozity na trzích, když index implikované volatility VIX vystoupal na úroveň bezmála 21 bodů. Na zvýšených hodnotách by se měla kolísavost akcií držet i v následujících týdnech. Investoři by zároveň měli očekávat výrazně nižší výnosy než v uplynulém roce, který byl na zisky opravdu štědrý.
Pod tlakem byly i evropské akcie, když STOXX Europe 600 odepsal 1,2 %, německý DAX pak ztratil 1,6 %. Poměrně kuriózní situace nastala na 5letém řeckém dluhopisu, který se poprvé v historii obchodoval se záporným výnosem do splatnosti. Kvůli aktivitám ECB si tak už i ekonomicky nejproblematičtější země eurozóny dokáže půjčovat peníze za záporné úroky.
V nyní začínajícím týdnu bude pro české investory nejzajímavější sledovat dění na domácí půdě. Již v úterý 22. června se bude konat mimořádná valná hromada Monety, na které se bude rozhodovat o transakci se skupinou PPF (akvizice Air Bank a dalších společností). Pravděpodobnější je schválení celého obchodu, nicméně rozhodně se nejedná o předem jistý výsledek.
Neméně zajímavé bude i středeční zasedání ČNB, která by měla podle očekávání poprvé od vypuknutí pandemie přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 %. Důvodem je rychlé ekonomické oživení způsobující inflační tlaky, které chtějí bankéři korigovat. Nemluvě o podstatně zdražujících nemovitostech, jejichž ceny tlačí nahoru levné hypotéky.
V letošním roce by celkem mohla ČNB přistoupil ke dvojímu až trojímu zvýšení. To by mělo pozitivně působit na kurz koruny. Ve světě naopak žádné zásadní makroekonomické události v kalendáři nejsou, za zmínku stojí úterní projev šéfa Fedu Powella a středeční report indexu nákupních manažerů v USA.
Graf týdne: zlatu výhled na vyšší úroky nesvědčí
