V uplynulém týdnu zaznamenaly globální akciové trhy mírné poklesy, a to navzdory slušně odstartované výsledkové sezóně a návrhu nastupujícího amerického prezidenta na rozsáhlý fiskální stimul. Biden se pomyslného trůnu ujme již tuto středu, doufejme bez zbytečných nepokojů Trumpových příznivců.
Akcie si v průběhu minulého týdne vybraly oddechový čas po předchozích silných růstech a mírně ustoupily z historických maxim. Index S&P 500 odepsal 1,5 %, přičemž pod tlakem byly i evropské trhy, když STOXX Europe 600 ztratil 0,8 %. Lehkou nervozitu vyvolávají politické hry ve Spojených státech, kdy Donald Trump opět čelí pokusu o impeachment. Šance na jeho protlačení jsou velmi nízké, jde tak spíše o gesto demokratů.
Důležitou události bylo oznámení plánu na rozsáhlé fiskální stimuly ze strany nastupujícího prezidenta Bidena. Ten představil balíček o objemu 1,9 bilionu dolarů, což je ekvivalent 9 % HDP Spojených států. Navrhovaný objem podpory ekonomiky tak je oproti na konci roku schválenému programu více než dvojnásobný. Pokud balík projde Kongresem, budou se moci obyvatelé USA těšit na přímou podporu v celkové výši 2 000 USD, rozšířené dávky v nezaměstnanosti nebo zvýšení minimální mzdy. Zadlužení USA tak pravděpodobně nadále poroste, aktuálně přitom dosahuje okolo 130 % HDP.
Ekonomika potřebuje státní pomoc jako sůl, neboť koronavirus se stále nedaří dostat pod kontrolu. Distribuce vakcín svou rychlostí poměrně zaostává, tím pádem lze očekávat, že prostředí plné restrikcí a lockdownů tu s námi bude po delší dobu. Do toho se objevují nové varianty viru, které se dokážou šířit rychleji. Vakcíny by však podle studií měly být i proti nim účinné.
Na konci minulého týdne proběhl neoficiální začátek výsledkové sezóny za poslední čtvrtletí roku 2020, když svá čísla zveřejnily velké bankovní domy jako Wells Fargo nebo JP Morgan. Prozatím se výsledky vyvíjejí relativně dobře, když naprostá většina společností překonává očekávání analytiků. Firmy z indexu S&P 500 by jako celek měly v rámci čtvrtého kvartálu vykázat pokles zisků o 6,8 %, což by nebyl vzhledem k situaci v ekonomice špatný výsledek. V rámci celého roku 2020 podle odhadů čisté zisky poklesly o 13 %.
Investory příliš nepotěšil report maloobchodních tržeb v USA, které se v prosinci meziměsíčně snížily o 0,7 %, jde tak již o třetí pokles v řadě. Konsensus přitom očekával stagnaci prodejů. Pokulhává i americký trh práce, když žádosti o podporu v nezaměstnanosti dosáhly 965 tisíc, což je nejvyšší počet od poloviny srpna. Alespoň průmyslu se daří dobře, když v prosinci dokázal růst o 1,6 %. Továrny logicky nejsou tak výrazně zasaženy restriktivními opatřeními jako například služby.
Začátkem týdne bude obchodní aktivita na trzích utlumená, neboť ve Spojených státech si budou připomínat narození Martina Luthera Kinga a tamní burzy zůstanou uzavřeny. Ve středu se pak svého úřadu ujme nový prezident Joe Biden. Za zmínku rozhodně stojí i čtvrteční zasedání ECB, investoři budou rovněž sledovat rozjíždějící se výsledkovou sezónu. Svá čísla zveřejní například Netflix, Procter & Gamble, Intel nebo Morgan Stanley.
Na delším horizontu bude zajímavé sledovat vývoj inflace. Zejména vzhledem k prohlášení šéfa Fedu o tom, že centrální banka nemá v plánu v dohledné době zvýšit úrokové sazby. To společně s výraznými fiskálními stimuly a velmi rychlou expanzí peněžní zásoby zvyšuje obavy z nárůstu cenové hladiny ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.
To se projevuje v nárůstu výnosů amerických státních dluhopisů, když 10letý papír nese již více než 1 % ročně do splatnosti. V dohledné době však bude inflaci brzdit slabý trh práce a nízká poptávka spotřebitelů společně se slabou investiční aktivitou firem. Nad dlouhodobým inflačním vývojem však visí otazník.
Graf týdne: vývoj nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA, týdenní data, zdroj: tradingeconomics.com
