Téma vysoké inflace nás rozhodně neopouští, naopak nabírá na intenzitě. Zdražuje prakticky vše, od ojetých aut přes potraviny až po nejrůznější služby. Jde o daň za rychlé překonání pandemické recese, kterou proti své vůli zaplatí střední třída ztrátou kupní síly svých úspor.
Akciím se v minulém týdnu dařilo, když nejsledovanější zámořský index S&P 500 připsal 0,7 % a obchoduje se prakticky na historickém maximu. Od začátku roku je pak výše o výrazných 19 %. Korekce, kterou celá řada investorů vyhlíží již dlouhé měsíce, tak stále nepřichází. Valuace akcií se nadále drží poblíž nejvyšších úrovní za posledních 20 let, nicméně v prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb příliš zajímavých alternativ pro dynamické investory neexistuje.
Zejména v kontextu současných vysokých inflačních tlaků, když růst cen v USA nadále pokračuje 5,4% meziročním tempem. O přechodné inflaci tak rozhodně nejde mluvit, když došlo k meziměsíčnímu zdražení o 0,5 %. Náklady na vstupy do výroby firmám poskočily oproti červnu dokonce o 1 %. Spotřebitelské ceny rostly zejména v restauracích a dalších službách, především kvůli nedostatku pracovní síly a souvisejícímu růstu mezd.
Američanům se zpět do práce příliš nechce. Ve srovnání s před-pandemickou situací v USA pracuje o 3 miliony lidí méně, množství volných pozic je přitom enormní a přesahuje počet nezaměstnaných. Příčinou jsou stále silné podpory v nezaměstnanosti, které však budou na podzim končit. Postupně tak lze společně s ekonomickým oživením čekat návrat lidí do práce.
Podobného vývoje jsme svědky i v ČR, kde je pracovní trh rovněž napjatý. Z investičního pohledu však větší starosti dělá inflace, která v červenci dosáhla 3,4 % meziročně. Šlo o nepříjemné překvapení nejen pro investory, ale i ČNB. Ta bude zřejmě postupně navyšovat základní sazbu až k 1,5 % na konci roku. Nejvíce zdražují pohonné hmoty, tabák a samozřejmě bydlení, které je však ve spotřebním koši zahrnuto pouze částečně. Skutečně pociťovaná inflace je tak podstatně vyšší, než jakou ukazují oficiální čísla.
Jednou z příčin zdražování je silný růst cen ropy, vždyť benzín u tuzemských čerpacích stanic meziročně zdražil o více než pětinu. To se propisuje do ostatních cen, neboť náklady na dopravu vstupují prakticky do veškerého zboží a služeb. Spojené státy tak vyzvaly kartel OPEC+, aby uvolnil kvóty pro těžbu ropy, které uměle drží ceny na vysokých úrovních. To však Saúdské Arábii či Rusku pochopitelně vyhovuje, neboť jde o země výrazně závislé na těžbě černého zlata.
Ekonomika Spojených bude nadále podporovaná silnými fiskálními stimuly. Tamní zákonodárci schválili další balíček, tentokrát půjde 1 bilion dolarů na podporu infrastruktury. Navíc došlo k vyčlenění 3,5 bil. USD na podporu vzdělávání, rodin s dětmi, zdravotní péče a boj proti klimatickým změnám. Účet zřejmě zaplatí ti nejbohatší jednotlivci a firmy prostřednictvím vyšších daní. A samozřejmě Fed, který bude nově vytvořenými penězi nadále financovat vládní výdaje. Vždyť veřejný dluh USA vystoupal na 127 % HDP, před pandemií se přitom držel lehce nad 100 %. Politici se však rozhodně šetřit nechystají, daleko pohodlnější je kupovat si hlasy voličů za jejich vlastní peníze.
V příštím týdnu budou za pozornost stát maloobchodní tržby ve Spojených státech za poslední měsíc, k jejichž reportu dojde v úterý. Ve středu pak bude zveřejněn zápis z minulého zasedání Fedu, v němž budou investoři hledat jakékoliv náznaky o možném rychlejším utahování měnové politiky. Kroky centrálních bankéřů tak budou nadále pod drobnohledem.
Graf týdne: v USA je více volných pracovních míst (žlutě) než nezaměstnaných (šedě): edwardjones.com
