Se začínajícím létem nepřichází jen růst venkovních teplot, ale i inflace. Ve Spojených státech se spotřebitelské ceny zvyšují nejrychleji od roku 2008, přičemž zdražování je patrné i v české ekonomice. Investoři i centrální bankéři však zůstávají klidní a považují současný vývoj pouze za přechodný.
Index S&P 500 v uplynulém týdnu zpevnil o 0,4 % na 4 247 bodů a zakončil tak prakticky na historických maximech. Nejdůležitější událostí byl již zmíněný inflační report, když ceny ve Spojených státech poskočily v průběhu května meziročně o 5 %. Došlo tak k mírnému překonání odhadů o 0,3 procentního bodu.
Report však nechal investory až překvapivě klidnými, ti současné překotné inflační tempo považují za pouze přechodný jev. Situace by se měla stabilizovat poté, co dojde k opětovnému obnovení ochromené nabídky z důvodu pandemického šoku. Došlo tak dokonce k poklesu výnosů dlouhodobých státních dluhopisů v USA na nejnižší úrovně za poslední 3 měsíce, když se 10letý dluhopis obchoduje za 1,46 % ročně do splatnosti. To pomohlo cenám akcií a dalších rizikových aktiv.
Bouřlivě diskutovaným tématem je nyní právě budoucí inflační vývoj. Většina investorů očekává, že strmý nárůst cen je pouze dočasný, což by bylo pozitivní pro vývoj na finančních trzích. Pokud by se však ukázalo, že růst spotřebitelských cen (společně s navyšováním platů, nájemného či cen komodit) bude déletrvajícího charakteru, šlo by o jasný impuls pro Fed k utahování měnové politiky. Prostředí vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb by investorům rozhodně příliš nechutnalo.
Když už jsme u inflace, nesmíme zapomenout ani na domácí vývoj. V rámci ČR rostly ceny v průběhu května 2,9% meziročním tempem. Na úrovni okolo 3 % by přitom měla inflace zůstat i v následujících měsících. To zvyšuje pravděpodobnost na zvýšení základní sazby ČNB již v průběhu léta. První příležitost k tomuto kroku mají bankéři již na příštím zasedání 23. června. Z vyhlídek na vyšší úroky těží koruna, která pokračuje ve zpevňování lehce pod 25,4 EUR/CZK.
Zasedání ECB příliš zajímavých událostí nepřineslo, když bankéři potvrdili pokračování programu kvantitativního uvolňování v nezměněném objemu i v průběhu následujícího čtvrtletí. Podle jejich slov by měla být současná inflace rovněž přechodná a výhledově dojde k jejímu poklesu. I evropským akciím se tak slušně dařilo, když široký index STOXX Europe 600 připsal 1,1 %.
Příští týden bude rovněž ve znamení jedné z hlavních centrálních bank, tentokrát amerického Fedu. V rámci středečního zasedání budou pod drobnohledem zejména případná slova o možném snižování objemu aktuálních stimulů. K tomu by mohla motivovat neustále zlepšující se situace na trhu práce, když počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl v posledním týdnu 376 tisíc, tedy nejnižší úrovně od začátku pandemie.
Obecně vnímáme, že trhy dnes do cen již plně započítaly optimistický scénář ekonomického růstu za nízké inflace, bez jakékoliv obezřetnosti a známek skepticismu. V případě nenaplnění těchto očekávání tak můžeme být svědky korekce a návratu zvýšené volatility na trhy. Vždyť současná nervozita investorů měřená indexem VIX je nejnižší od počátku pandemie.
Návrat racionálního chování na trhy by tedy neškodil, stejně jako určitá normalizace z historického pohledu zvýšených valuací. Krátkodobě tak vnímáme riziko poklesu na hlavních indexech, nicméně z dlouhodobé perspektivy by akcie měly být nadále velmi dobrou investicí.
Graf týdne: Inflace v ČR a USA
