Tématem číslo jedna uplynulého týdne byl rychlý nárůst dluhopisových výnosů, který vystrašil akciové investory. Ceny většiny rizikových aktiv tak zamířily níže. Dlouhodobý výhled však zůstává pozitivní, zejména díky pokračující uvolněné politice centrálních bank, probíhající vakcinaci či očekávanému silnému růstu firemních zisků.
S&P 500 v minulém týdnu odepsal 2,4 %, když pod největším tlakem byly technologické akcie. To je patrné na vývoji indexu Nasdaq Composite, který ztratil dokonce 4,9 % a zažil nejhorší týden od loňského října. Důvodem byl již zmíněný nárůst výnosů na dluhopisech, které tak více konkurují akciím.
Pod největším tlakem jsou vzhledem k tomuto vývoji logicky technologické akcie, neboť většina zisků růstových firem leží až ve vzdálené budoucnosti a jsou tak v rámci oceňovacích modelů diskontovány vyššími sazbami. Naopak dařilo se cyklickým akciím, z vyšší ceny peněz díky nárůstu úrokových marží těží bankovní sektor.
Pro představu ještě začátkem letošního roku se 10leté státní dluhopisy USA obchodovaly s výnosem okolo 0,9 % do splatnosti, nyní se jejich výnosy vyšplhaly až k 1,5 %. Jedná se sice z historického pohledu o stále velmi nízké úrovně, problémem je však rychlé tempo růstu. Důvodem tohoto vývoje jsou lepšící se výhledy ohledně ekonomického oživení v letošním roce. To je sice pro akcie pozitivní, nicméně objevují se obavy z rychlejšího růstu cen.
Konkrétně v USA jsou inflační očekávání nejvyšší od roku 2012, když investoři v následujících pěti letech vyhlížejí průměrné tempo růstu spotřebitelských cen ve výši 2,4 %. To vyvolává obavy z možného rychlejšího utahování měnové politiky a navyšování základní sazby ze strany Fedu. Jeho hlavní představitel J. Powell však brzké zvyšování sazeb v rámci svého vyjádření vyloučil, podle něj jsou rostoucí výnosy naopak signálem důvěry investorů v rychlé ekonomické oživení.
Podle všeho tak bude uvolněná měnová politika americké centrální banky trvat přinejmenším do roku 2023, přičemž v průběhu celého letoška by měl Fed do ekonomiky prostřednictvím kvantitativního uvolňování pumpovat 120 mld. USD měsíčně. V případě příliš rychlého růstu výnosů mohou centrální bankéři zasáhnout, začít ve větší míře nakupovat dluhopisy s delší splatností a stlačit tak jejich výnosy níže.
V letošním roce by i díky tomu ekonomika Spojených států měla vzrůst o více než 5 %, což by znamenalo nejlepší vývoj za posledních 35 let. Přispěje k tomu realizace odložené spotřeby, když spousta domácností vykazovala v průběhu pandemie vyšší sklony k úsporám. K utrácení by měl pomoci i stimulační balík prezidenta Bidena v objemu 1,9 bilionu dolarů, o kterém se bude nyní diskutovat v Senátu.
Výhledy na ekonomické oživení a možný příchod vyšší inflace přináší vítr do plachet pro ceny ropy, lehká ropa WTI vystoupala již na 62 USD/barel a je tak nejvýše od roku 2019. Zajímavé bude sledovat čtvrteční zasedání kartelu OPEC, kde budou probíhat diskuse ohledně současných těžebních škrtů. V pátek pak přijde na řadu tradičně velmi sledovaný report z amerického trhu práce.
Výhled pro akcie zůstává optimistický. Ačkoliv krátkodobě mohou rostoucí výnosy přinést korekci, dlouhodobě bude akciové trhy táhnout výše zotavující se ekonomika, pokračující podpora ze strany centrálních bank a vlád, vakcinace a lepšící se ziskovost firem. Akcie navíc dokážou být velmi dobrou pojistkou proti scénáři příchodu vysoké inflace, o kterém se v poslední době hovoří čím dál častěji.
Graf týdne: Tržní očekávání průměrné inflace v následujících pěti letech v USA rostou, %, zdroj: FRED
